Jak na udržitelnou dopravu
V ideálním světě by zelená doprava byla jakákoli forma dopravy, která by nevyužívala ubývající přírodní zdroje, ani se na ně nespoléhala. Jako bonus by poskytovala čisté ovzduší a tichou lokalitu k bydlení – to vše bez zdravotní závadnosti. Takový svět však před námi zatím neleží. Můžeme mu však přispět tím, jaké prostředky dopravy volíme.
Když pořádáme event, jsme zaměstnání úvahami, kde ušetřit leccos z životního prostředí, ale počítáme skutečně uhlíkovou stopu, kterou po sobě v rámci eventu zanecháváme v rámci dopravy? (Jedna z možností je např. navštívit stránku: Green0meter.com.)
Možná přijdete na zajímavé výsledky. Na event musíme totiž strategicky dopravit personál, účastníky, ale také potřebný materiál. Vhodnou kombinací a strategizací však můžeme spoustu vypuštěného CO2 do ovzduší ušetřit; spousta z nás také zapomíná na to, že jen dopravou tam a sem znečišťování dopravou nekončí. Další množství CO2 v rámci dopravy totiž přibývá přejížděním přímo v rámci eventu samotného.
Strategie plánování
Pokud plánujete event, snažte se o to, abyste už při volbě lokality zvážili vhodný mix udržitelnější dopravy, kterou se účastníci mohou na akci dostat: pokud mohou volit ze všech těchto variant – pěšky, na kole, MHD, hromadně vlakem či autobusem, nebo dokonce zvolit spolujízdu autem, máte napůl vyhráno.
Dohodnutá spolujízda před eventem, pokud se účastníci ještě neznají, navíc pomáhá sounáležitosti a utužování vztahů. K tomu můžete pomoci účastníkům utvořit například vhodnou facebookovou skupinu, nebo je posadit do stejného vlaku či autobusu. Zvažte podobně strategickým způsobem také dopravu materiálu i vašeho personálu na akci.
Řešit dopravu udržitelně však nemusíte pouze při eventech, ale ve svých každodenních plánech. Podívejme se společně na výhody výše zmíněných dopravních možností, které méně zatěžují životní prostředí, a to bod po bodu.
Co nejvíce chodit pěšky
Není žádným překvapením, že chůze společně s cyklistikou jsou považovány za nejudržitelnější způsoby dopravy právě díky tomu, že za sebou nechávají nulovou stopu uhlíkových emisí.
Přitom potřebujeme stihnout tolik věcí, že neustále popojíždíme, chytáme kdejaký spoj, naše myšlenky se točí kolem toho, kde zrovna natankujeme benzín a za kolik. – Přitom je prokázáno, že svěží procházka nejenom rozproudí krevní oběh, ale hlavně nám zlepší náladu. Čas můžeme využít jen sami pro sebe: konečně zvednout hlavu a obdivovat okrasné detaily na fasádách starších domů, nebo mít příležitost sledovat, jak se příroda ve svých ročních cyklech proměňuje.
Každé tělo oplývá navíc svým vlastním rytmem – projevuje se to například v tom, jak rychle zvládáme a běžně děláme jednotlivé úkony, ale právě i v rytmu, který odráží naše chůze. A právě tyto úkony, jakými jsou rytmická chůze a pozorování okolí, nás tak příjemně vylaďují, navrací k přírodě a přirozeně uzemňují.
Často se ptáme sami sebe: Kam zvládnu dojet autem? Leckdy stačí jen proměnit původní otázku: Kam zvládnu dojít? Až teprve poté začnete navyšovat možnosti, překvapí vás, kde všude to lze aplikovat. Asi není potřeba ukrajovat si ze spánku, abychom šli do práce delší cestou, než máme ve zvyku, nebo za každou cenu museli absolvovat ověšeni věcmi cestu na daný event. Ale zkusit si naplánovat úkony, které často řešíme tak, že nasedneme do auta nebo MHD pro pěší chůzi a jít se raději projít, je hned natřikrát situace win-win. Prospějeme tělu, mysli i planetě.
Do práce na kole
V době psaní tohoto příspěvku akorát vyšel na Ekolistu názorový článek ohledně problematiky předjíždění cyklistů. Už první podnadpis začíná vskutku povědomě: „Cyklistická doprava je v naší legislativě řešena velmi kostrbatě“. Podepisuji.
Také nejsme úplně top zemí, která fandí cyklistům ve městech, a ne vždy za to může pouze často zmiňovaný problematický terén. Cyklistika tak pro nás většinově znamená zatím spíše pořád více volnočasový a turistický zážitek, než možnost přepravovat se za pomoci kola do práce.
I když v leckterých městech stále bojujeme s nedostatkem vhodných řešení pro cyklisty, neměli bychom se této formy dopravy vzdávat. Mnoho firem už se dokonce ujalo výzvy Do práce na kole a přizpůsobuje tomu pracovní prostředí pro své zaměstnance – tedy místa kam kola bezpečně uložit, množství sprchových koutů, nebo vhodně řešené převlékárny a šatní skříňky.
Zrovna tady u nás, v Praze, dokonce funguje nezávislá a komunitní platforma Bike Kitchen. Krom toho, že v Bike Kitchen obhospodařují vlastní cyklodílnu a staví a renovují zašlá jízdní kola, pořádají i společné cyklojízdy po městě v rámci různých úrovní obtížnosti a terénu; takže pokud s jízdou ve velkoměstě nemáte ještě žádnou zkušenost nebo máte ostych, můžete to vyzkoušet při společných výpravách. A třeba rovnou na vypůjčeném, městském sdíleném kole.
MHD
Rčení: Kdo chce, hledá způsoby, se vyplácí hlavně obyvatelům velkých měst. Programy, které mají za cíl zlepšit dostupnost MHD, počítají s propojením s nejmodernějšími informačními technologiemi, které potřebnost dopravy pro jednotlivé úseky vyhodnocují, k tomu je přidružené i zklidňování dopravy, například i zaváděním více odstavných parkovišť na okraji měst a na to navázaná opatření pro chodce.
Příkladem jde například Ostrava, která přišla v dubnu 2021– i s ohledem na dlouhodobě problematické ovzduší – jako první velký dopravní podnik s nasazováním pouze ekologických vozidel. Do budoucna ji čeká pilotní nasazení autobusů na vodíkový pohon a efektivnější provázání MHD se sdílenými prostředky alternativní dopravy, které už tak ve městě běžně a skvěle fungují.
Nejméně znečišťujícím prostředkem veřejné dopravy v městských oblastech jsou každopádně tramvaje, metro a příměstské vlaky. Problematičtější může být, pokud býváte závislí na nepravidelné meziměstské dopravě. Jestliže je to možné, volte spíše vlak, případně pokud často jezdíte autem, dejte si alespoň pár dní v měsíci od řízení pohov. Čekání na meziměstský autobus můžete vyplnit posezením v kavárně, vypnout a dopřát si relax. Nebo právě již výše zmíněnou procházkou, návštěvou výstavy, nebo jinou formou aktivního odpočinku.
Vlaky
Z údajů Eurostatu vyplývá, že největší podíl znečištění na zvýšení emisí CO2 má silniční doprava, a to z celých 72 %. Železniční se oproti tomu na znečištění podílí pouze 0,5 procenty.
Železnice tak naštěstí opět hraje klíčovou úlohu v budoucím plánování meziměstské dopravy. Výjimkou sice nejsou ani přetížené spoje nebo zpoždění, ale týkají se spíše mezistátních rychlíků, případně za ně mohou opravy na trati. Nevýhodou jsou také vyšší ceny, či případné přestupy.
Proti ostatním alternativám jde však stále o bezpečnější, komfortní a poměrně bezstarostné řešení. Pokud chytíte místenku se stolkem, můžete si navíc namísto řízení a starostí ještě během jízdy vyřešit část práce nebo se pokochat výhledem do krajiny. Pokud necháváte auto doma, případně u nádraží – nemusíte také řešit, jak ve městě složitě zaparkovat.
Spolujízda autem
Není nad komunitní řešení. Pokud žijete mimo centrum, leckdy stačí obejít okolí a zjistíte, že do stejné pracovní lokality, většinově hlavního města regionu, odjíždí v podobném čase jako vy spousta vašich známých či sousedů. Nabízí se vystřídat se v řízení a podělit se o náklady na benzín, což přináší spoustu ekonomických a ekologických výhod a nové – a snad i dobré – sousedské vztahy.
Poměrně rychlým a jednoduchým řešením je také používání aplikací, které si navíc členy prověřují ověřováním dokladů a hodnocením. – V českém prostředí může být takovou užitečnou službou například Blablacar.